- o obci -

ZE SOUČASNOSTI

Obec Hamr leží v malebné jihočeské krajině 14 kilometrů jihovýchodně od Třeboně v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Katastrální území Hamr má rozlohu 1.194 hektarů. Hamr je obklopen lesy a množstvím rybníků, což umožňuje rybaření, houbaření a krásné procházky. Rovinatá turisticky atraktivní krajina láká v letních měsících zejména vyznavače cykroturistiky. Hranici katastrálního území mezi Hamrem a Majdalenou tvoří řeka Lužnice, vodáky nejčastěji navštěvovaný tok v celé ČR. V této části obce se nachází místní část nazývaná Kosky. Podél toku řeky Lužnice a v místě soutoku Lužnice s Koštěnickým potokem je četné množství rekreačních objektů.

Obec Hamr je samosprávnou obcí. V současné době má 350 obyvatel. Obec je napojena na vodovodní řad. Převážná část obce je odkanalizována a napojena na čistírnu odpadních vod. Plynofikace proběhla pouze v okrajových částech obce.

Každoročně se obec snaží využít možnosti čerpat dotace z Programu obnovy venkova a postupně tak realizovat plánované akce.

PAMÁTKY OBCE HAMR

Památník padlým a zemřelým vojínům
„Památník tento odhalen byl dne 12. srpna roku 1923 za velké účasti lidu ze širokého okolí“, tak doslovně psáno v kronice (r. 1925). 
Myšlenka postavení pomníku obětem světové války původně vyšla z kroužku divadelních ochotníků v Hamru v roce 1922, kdy při návrhu byl současně složen první obnos, který pocházel z výtěžku z divadelního představení. Později bylo ustanoveno komité sdružené ze všech politických stran a pomník za přispění všech obyvatelů obce, pod protektorátem sboru dobrovolných hasičů byl slavnostně odhalen. V den odhalení byla sloužena panem děkanem Kubistou slavnostní mše za padlé a zemřelé vojíny. Pak následoval proslov tehdejšího starosty obce pana Františka Macha, který předal pomník do ochrany občanů. Po proslovu zahrála hudba hymnu jako vyjádření díků a uctění památky padlých a zemřelých vojínům, kterým je pomník věnován.

Posvěcený kříž
Přicházíme-li směrem od Majdaleny do Hamru uvítá nás na kraji obce kříž. Na tomto místě stával kdysi kříž dřevěný. Nákladem místních občanů byl vyměněn za kříž železný a dne 9. května r. 1888 posvěcen biskupem Dr. Říhou z Českých Budějovic.



Kaple sv. Jana Nepomuckého
O vzniku této kaple nezachovalo se v obci ani na faře lutovské, kam byl tehdy Hamr přifařen, žádných údajů. Kaplička se nachází na levé straně komunikace ve směru Chlum u Třeboně. Její součástí je zvonice. V roce 1993 byla na žádost Obce Hamr zapsána Ministerstvem kultury ČR do seznamu kulturních památek ČR.

Pamětní deska věnovaná obětem nacismu (1938-1945)
Pamětní deska je umístěna na budově obecního úřadu.

JAK SE HAMR DOSTAL DO ČECH

Zhruba před tisíci lety, kdy se formoval český a přibližně ve stejnou dobu také rakouský stát, bylo území mezi nimi téměř neobydlené. Jednalo se asi o 150 kilometrů široké lesnaté pásmo, tehdy označované jako „hraniční hvozd“. Do něho náležela i Třeboňská pánev a většina jižních Čech.

Trvalé osídlení do tohoto „hraničního hvozdu“ pronikalo postupně. Zhruba ve 12. století se osídlenci ze severu z Čech a jihu z Rakouska začali setkávat a zájem získat sídelní území přinášel četné střety mezi nimi, které se stupňovaly. Soupeření českých knížat a rakouských vévodů o svrchovanost nad postupně osídlovaným hraničním hvozdem řešil tehdejší nejvyšší představitel Evropy, císař „svaté říše římské“ Fridrich Barbarossa, kterému podléhal český kníže i rakouský vévoda. V roce 1179 na říšském sněmu v Chebu stanovil hranici mezi Čechami a Rakouskem. V dokumentu o stanovení hranice jsou užity tehdejší místní názvy. Česko-rakouská hranice běžela směrem od východu po říčce Hostici (dnes Koštěnický potok) z místa asi 2 km nad dnešním Staňkovským rybníkem (dnes Hotel Peršlák) až do řeky Lužnice a potom proti toku Lužnice směrem na dnešní Suchdol nad Lužnicí. V roce 1179 samozřejmě neexistoval Chlum ani žádná z okolních vesnic a ani Staňkovský rybník nebo rybník Hejtman. Tok Hostice, tvořící hranici, se pod dnešním Hamrem stáčel k severozápadu a běžel přes dnešní rybníky Nový kanclíř, Nové jezero a Nový hospodář a teprve pod dnešním kostelem v Majdaleně se vléval do Lužnice. Současné koryto od Hamru přes Kosky je korytem umělým, prokopaným v polovině 16. století Mikulášem Rutharem z Malešova, který tu pro pány Krajíře z Landštejna stavěl rybníky. Ten přeložil koryto Hostice a na původním toku vybudoval výše zmíněné rybníky. Území, na kterém se dnes rozkládá celý Hamr včetně Kosek, bylo podle chebského vymezení hranice součástí Rakouska celých 379 let a to až do roku 1549.

Vznik vsi Hamr lze datovat do druhé poloviny 13. či počátku 14. století a jde jednoznačně o typicky kolonizační ves. Královský zmocněnec, nazývaný lokátor, přivedl z již přelidněného českého vnitrozemí skupinu 10 - 15 rodin do dosud neobydleného území, kde vyhledali příhodné místo k založení vesnice a tam se usadili. V případě Hamru se jednalo o suchý jižní břeh Hostice. Tehdy šlo pouze o několik desítek metrů, ale podle v tu dobu platného chebského vymezení hranice přece jen v Rakousku. Prostí lidé přicházející do úplně pusté neosídlené krajiny zřejmě neměli žádné zeměpisné ani právní znalosti a usadili se prostě tam, kde pro to našli vhodný terén. S tím, zda je ves podle nějakého dokumentu na pozemcích Rakouska, si tehdy nikdo nelámal hlavu. Území na jih od nich ještě osídleno nebylo, nikdo je tedy nevyháněl a neprotestoval. Ale za čtvrt století poté v polovině 16. století byla situace zcela jiná. Tehdejší Hamr sice podle chebského vymezení hranic ležel v Rakousku, ale všechny poddanské povinnosti plnil do Čech a byl součástí lutovské farnosti a to bylo třeba dát do pořádku. Na podzim roku 1548 byla jmenována česko-rakouská komise, která měla za úkol upřesnit průběh hranic panství a tím i zemskou hranici. Závěrečným písemným dokumentem, který dnes nazýváme hraniční protokol, byl Hamr oficiálně přivtělen ke Království českému do panství Krajířů. Tak se stalo, že od roku 1549 se vesnice Hamr dostala do Čech. Ke změně došlo v míru uzavřenou smlouvou, což nebylo na tehdejší dobu zcela běžné. Hraniční protokol z 1. 5. 1549 obsahuje o vsi Hamr řadu údajů. Celý popis se nachází v německém textu protokolu, který je již opisem původního textu, pořízeným v r. 1628 či 1629. Přesný překlad textu neexistuje a u údajů o vsi Hamr, pro zjevné opisovatelovy zmatky, nebude asi nikdy možno z tohoto textu čerpat přesné údaje.

Zcela jasné a nepochybné je ale to, že Hamr se právně dostal do Čech na základě uvedeného hraničního protokolu z 1. 5. 1949, ač „de facto“ do Čech odedávna patřil, protože svrchovanost nad ním byla vždy vykonána z Čech.

Počátkem roku 1520 probíhala na krajířovské enklávě kolem Lutové rozsáhlá výstavba rybníků. Od roku 1530 zde působil krajířovský hejtman a vynikající vodohospodářský stavitel Mikuláš Ruthart z Malešova. Na samotném toku Hostice a hlavně pak na jejím jižním okolí se skýtala řada dalších příležitostí pro stavby rybníků, mlýnů a hamrů využívajících vodní síly Hostice. To geniální Ruthart a jeho prostřednictvím i Krajíř dobře věděli, a proto jim o Hamr tak šlo. Celé okolí tak prodělalo v průběhu druhé a třetí čtvrtiny 16. století zásadní proměnu, ze zaostalé a hospodářsky nedostatečně využívané oblasti začala přeměna na jednu z nejproduktivnějších částí z celého landštejnsko-bystřického panství Krajířů z Krajku.

O obci | Informace | Fotogalerie